|
Resumé
z německého odborného časopisu
"Praxis der Systemaufstellung"
Na této stránce vám ČISK chce přinášet shrnutí zajímavých článků z německého
odborného časopisu "Praxis der systemausftellung" (Praxe systemických
konstelací), který vychází dvakrát do roka (vydavatel: DGfS).
•
• • • • • • • • • • • • •
Rodinné
konstelace podle Idris
Lahore (a Berta Hellingera)
Interview
s Idris Lahorem vedla pro časopis Science de la Conscience Maya Ollier.
Vyšlo v čísle 2/2008
Paralelně k Bertu Hellingerovi vyvinul
Idris Lahoreběhem posledních třiceti let "svůj" způsob konstelací.
Originalita jeho práce spočívá ve sloučení tradicí Blízkého i Dálného
Východu s přístupy Berta Hellingera, Matthiase Vargy von Kibéda a Insy
Sparrerové.
V článku popisuje Lahore své setkání s tradicí Hakim-Dervišů v Kafiristanu
(severovýchod Afganistanu). Jejich tradice sahá více než 6000 let až
k samarské kultuře a neměla by se proto spojiovat s novějšími Sufijci.
Hakimové jsou tradiční léčitelé a terapeuti. Lahore líčí jeden velice
zvláštní obřad, kterému byl přítomen a který trval od večera až do rána.
Obřad nesl název "Noc usmíření s předky". Podle tradice je
cíl tohoto večera navrátit duším předků mír. Lahore ho popisuje takto:
Obřad se konal ve velikém sále, osvíceném hebkým světlem několika olejových
lampiček, jehož podlaha byla pokryta řadou těžkých koberců, které ponechaly
pouze centrální kruhové prostranství se symbolem eneagramu volné. Devět
Hakimů sedělo po obvodu kruhu, zatímco Mistr seděl mimo kruh u nízkého
stolečku. Ostatní obyvatelé vesnice, kteří se účastnili večera (muži,
ženy i děti), seděli hlava na hlavě u zdí sálu. Ten večer se sešlo přibližně
sto lidí, kteří zjevně přináleželi zcela rozdílným společenským vrstvám.
Všichni setrvávali v téměř posvátném tichu, dokonce děti byli touto
atmosférou ovlivněny.
Náhle zazní hlas Mistra a po chvíli se zvedá jeden muž, který seděl
s ostatními u zdi. Uklání se před Mistrem, který ho vybízí jít dopředu.
Po krátkém dialogu s Mistrem vstupuje muž do kruhu a krátkou úklonou
označuje šest z devíti Hakimů. Tito vstanou a muž položí popořadě každému
z nich zezadu ruce na lopatky a dovede ho na určité místo v kruhu. Poté,
co postavil zbývajících pět hakimů pomocí stejného postupu na "jejich"
místa, jde si sednout zpátky k Mistrovi.
Hakimové stojí nyní v kruhu eneagramu. Jeden se dívá na zem, druhý z
kruhu ven, tři se dívají na sebe a poslední si zakrývá oči. Najednou
zakřičí Mistr: "Allah Hu!", což znamená "dech Boha".
Co se nyní děje, je pro všechny překvapením: jeden Derviš opouští místnost,
druhý se zhroutí a zůstane ležet na zemi jako mrtvý. Derviš, který si
zakrýval oči se posune až na kraj kruhu a dívá se nyní zcela jiným směrem.
Dva Derviši, kteří se doposud dívali na sebe, přikleknou k ležícímu
a dívají se na něj s pohledem plném smutku. ...
Lahore dál líčí "hustou" a napjatou atmosféru v sále, kde
se nikdo nehýbe a dokonce i děti vypadají, jako kdyby zadrželi dech.
Najednou se zvednou tři ženy, které seděli rovněž u zdi a vrhají se
plačíc na "mrtvého". Jedna z nich uchopí jeho nohy, druhá
jeho ruku a třetí se sklání nad jeho hlavou, s gestem hlubokého žalu.
Derviš, který u "mrtvého" sedí, si vytáhne kapesník a utírá
si slzy, které mu tečou po tváři. Po jisté chvíli zvolá Mistr opět "Allah
Hu!", vkročí do kruhu, pokyne každému, si stoupnout, nechá toho,
kdo vyběhl z haly, přivést zpátky a začne se všemi intonovat "Allah
Hu, Allah Hu..." Zároveň to vypadá, jako by každým prošlo uvolnění,
"hustá" atmosféra se začne rozptylovat, lidé se začnou na
sebe navzájem usmívat a jakási síla, která vše spojuje, způsobí, že
se všichni počnou jakoby v transu kolébat. Zpěv "Allah Hu"
zesílí, všichni se dívají vzhůru, obličeje prosvícené jakýmsi vnitřním
světlem, a vypadá to, že problém se vyřešil. Muž, který doposud seděl
u Mistrova stolečku přijde zjevně dojatý do kruhu, postaví se na místo
jednoho z Hakimů a po chvíli je také uchvácen skupinovým pohybem. Mistr
dá po jisté době pokyn k ukončení rituálu, všichni se rozejdou a sednou
si opět na svá místa. Muž ještě chvíli sedí u Mistra, poté povstane,
ukloní se před ním, políbí mu ruku a jde si sednout zpátky ke zdi. Poté,
co si sedl, se zvedne jiný muž a celý rituál se opakuje znovu. Tak to
jde celou noc.
Muži a ženy, kteří přicházejí k Mistrovi a poté do kruhu, volí vždy
několik Hakimů. kteří sedí kolem symbolu Eneagramu na jeho vrcholcích.
Vždy se rituálu účastní také několik protagonistů z publika, kteří se
spontánně přidávají k tomu, co se uvnitř kruhu odvíjí. V průběhu noci
někteří usnou a po jisté době se opět probudí, někteří zůstávají celou
noc napjatě pozorní. K ránu se Mistr zvedne a odejde, následován Hakimy.
Žáci kláštera však zůstanou tak dlouho, než poslední z návštěvníků opustí
halu.
V
dalším průběhu článku popisuje Lahore svoji cestu ke konstelacím, a
zamýšlí se spolu s Mayou nad spirituální dimenzí konstelací. Neméně
zajímavá je pasáž, kde Lahore poukazuje na téměř doslovnou shodu mezi
37. kapitolou čínské knihy I Ging a systemickými zákonitostmi, tak,
jak je formuloval Bert Hellinger. Posuďte sami:
... Když muž a žena zaujmou svá správná místa, jsou v souladu s velkým
zákonem přírody...
... Rodina potřebuje pevnou autoritu. Tou je autorita rodičů. Když je
otec skutečně otcem a syn skutečně synem, když provorozený má své místo
a ti, kteří se narodí po něm, zaujmou místa, která jim náleží, když
je manžel skutečně manželem a manželka skutečně manželkou, tehdy je
rodina v pořádku...
... Mezi rodiči a děti je láska, mezi manželi rovnováha a mezi staršími
a mladšími hierarchie...
... Všeobecně míněné pokyny a rady zůstávají bez účinku...
... Když mají slova váhu a vztahují se na konkrátní situaci, pak jsou
vlivná. ...
Váš Jan Bílý
•
• • • • • • • • • • • • •
Brzy
zde: Další zkrácené obsahy článků.
|
|