• • • Jan Bily: Otevřený dopis - odpověď na kritiku konstelací od Vlastimila Marka.

Vážený pane Marku,

jako lektor systemických konstelací bych rád odpověděl na Váš blog, kde z mého pohledu tuto metodu velice neobjektivně kritizujete. Znám Vás ponejvíce jako autora a vydavatele časopisu "Baraka", který léta přinášel velice kvalitní články o různých směrech duchovního rozvoje. O to víc mě mrzí Váš poslední článek, kde, jak se mi zdá, se dopouštíte hrubého zjednodušování a paušálního odsuzování metody, kterou v Čechách již přibližně osm let učím a za jejíž kvalitu se s mnoha jejími kritiky a také lektory peru. Vašim článkem se - pro mě bohužel - stavíte do jedné řady s lidmi, jako jimi jsou například pan Grygar (Bludný balvan) a další "vědečtí" kritici, kteří odsuzují něco, čemu se primárně nevystavili, ale co znají z "důvěrných zdrojů" či "zkušeností s oběťmi". Pokud se tito lidé setkají s něčím, co nepasuje do jejich pohledu na realitu, produkují téměř okamžitě články a polemiky, které vesměs začínají poznámkami o "rychlokvašených lektorech a afektovaných lektorkách". Tak jako vy, pane Marek. U pánů Grygarů jsem si zvykl, po takovém začátku prostě přestat číst a přejít jejich kritiku s úsměvem. Na Váš článek ale chci odpovědět trochu podrobněji, už proto, že si Vás vážím.

Jistěže je možné (a já to dobře vím), že někteří lektoři systemických konstelací neodvádějí nejlepší práci. Každý může pracovat právě tak a pouze do té míry, jak a kam stačí jeho vlastní, osobní rozhled nebo hloubka vnímání. To ovšem neznamená, že tito lektoři pracují špatně. Za ty léta, co pracuji se systemickými konstelacemi, prohlašuji kudy chodím, že konstelace nejsou v první řadě terapie. Cíl konstelace se podle mě vždy vztahuje na dlouhodobé působení na celek. To není pro jedince - účastníka - spojeno vždy jen s harmonickými pocity. Ano, někdy účastníka seminář "rozhodí". Mimochodem často nikoliv jeho vlastní konstelace, ale konstelace někoho jiného. Asi tak, jak nás všechny může rozhodit náhlé uvědomění si, že na jedné straně protestujeme proti oteplování klimatu, a na druhé straně jezdíme vesele autem, létáme na prázdniny letadlem... Konstelace nám prostě nastavují zrcadlo tam, kde je to nejméně pohodlné. Například ve vztahu - viz Vámi citovaný příklad s účastnicemi seminářů, které se vracejí do manželství a manžel si s nimi neví rady. Hřímáte, jak se "v rodinných konstelacích lámou virtuální pouta pokrytecké výchovy neukojených konzumních tužeb a z nich pramenících nespojeností s partnerem." Nemyslíte, že "lámání pokryteckých pout" je čas od času ku prospěchu věci? Neříkám, že je vždy ku prospěchu na těchto poutech postaveného vztahu. To jistě ne. Ale možná ku prospěchu vztahu, který, pokud se začne měnit i manžel, oba dva mohou vybudovat.

Naše společnost se, jak jistě i Vy pozorujete, nachází v krizi. V materiálně-ekonomické, morální, ale i ve spirituální krizi. Oba dobře víme, že jen velice povrchové a mělké krize se dají řešit opatrně, něžně a terapeuticky "bezpečně". Metoda konstelací není vždy opatrná a stoprocentně bezpečná, To ovšem není ani porod, ani smrt, ani Vámi uváděný šamanismus, ani banální operace prováděná ověřenou a vědecky podloženou klasickou medicínou. Mimochodem během jedné takové "jednoduché" operace umřel, asi zbytečně, můj táta. Dalo by se nyní začít odsuzovat dotyčnou nemocnici. Já ale vím, protože jsem se svým tátou strávil pár chvil, než odešel, že on odejít chtěl. Není od nás, pozůstalých, větší uctění jeho osudu přitakání tomu, že si vybral právě tuto nemocnici, právě tuto operaci na to, nějak odejít? To samozřejmě nezbavuje zodpovědnosti chirurga, který eventuelně udělal chybu. Ale ta věc má i jinou, větší dimenzi. Trochu podobně je to s těmi, kteří jdou na nějaký seminář, ať už je to Vámi taktéž kritizované holotropní dýchání, nebo jednoduchá meditace, konstelace, či co. Pokud lektoři netvrdí, že "vše vyléčí" a nelákají tak na semináře lidi výslovně nemocné, ty, kteří se upínají na vyléčení skrze různé léčitele jako na spásu zvenčí, pokud lektoři jasně hovoří o rizikách a průvodních potížích konstelací (a to by měli), pak nesou účastníci a účastnice seminářů za svoji volbu odpovědnost. Rozvoj bolí, to víme všichni. Dávat odpovědnost za tyto bolesti lektorům takových seminářů ovšem znamená, dělat z účastníků malé děti. O účastnicích seminářů mluvíte jako o "rozjitřených, televizní a magazínovou reklamou zmanipulovaných a dlouze povařených egech českých žen...". V této souvislosti se musím zastat nejen českých lektorů, ale i účastníků. S těmito případy, tak jak je popisujete, se na svých seminářích prakticky nesetkávám. Klidně přijďte a prosím, prosím, podívejte se těm "zmanipulovaným" lidem do očí. Uvidíte upřímnou touhu po tom, dostat se dál. Žádná povařená ega.

Vaše domněnky o panu Hellingerovi nebudu komentovat - sám jsem se jako dlouholetý sanaysin (můj učitel, nikoliv guru, byl Osho) setkával s názory všemožných lidiček o Oshovi, s tím, co kdo "někde četl, slyšel, nebo si myslel". Myslím, že se shodneme na tom, že jediná možnost udělat si názor na člověka, je se s ním buď setkat, nebo si aspoň přečíst několik jeho knížek, podívat na několik videí s jeho natočenou prací, poslechnout si jak jeho kritiky, tak i jeho přívržence. Nikdy jsem se nesetkal s tím, že by "Hellinger na někoho řval". Hellingera jsem tři dny během jeho návštěvy v Praze 2003 doprovázel po městě, vozil jsem ho zácpami a byl jsem to já, kdo byl nervózní a netrpělivý a nadával na dopravu. V mém životě jsem se stěží setkal s přívětivějším a laskavějším člověkem. Ale i kdyby Hellinger někde někdy na někoho zařval - jste Vy snad anděl? Musí učitel být vždy perfektní? Nezavání to zklamáním někoho, kdo čeká zázrak a setkává se s člověkem?

A tak dále a tak dále. Polemizovat by se dalo ještě dlouho. Z Vašeho článku cítím zklamání, hořkost, rozčarování třeba někoho, jehož známý nebo přítel se dostal po konstelacích do nějaké krize. To chápu a cítím s Vámi. To ovšem - aspoň pro mě - není důvod, metodu, která pomohla a pomáhá mnoha lidem, zatracovat. Možná, že budeme mít příležitost, se na nějakém semináři osobně setkat. Rád bych Vám potom ukázal můj přístup ke konstelacím. Pokud byste potom měl k mé práci kritické poznámky, budu jen rád. Takto paušálně od Vás Vaši kritiku však neberu.

S úctou
jan Bílý

Jan Bily © 2010
www.konstelace.info

... a zde odpověd pana Marka, kterou pro úplnost uvádím:

Zdravím,

díky za reakci, chápu ji, já bych také obhajoval svou Cestu, i když bych to nebral tak osobně...

Můj postoj jsem vyjádřil a vy jste ho v několika větách také vystihl: právě proto že se duchovností u nás zabývám více jak třicet let, a pamatuji vlny nadšení a zklamání (a také řadu velmi naivních a nezkušených, ale o to sebevědomějších lektorů začátečníků z nekriticky adorovaného Západu), právě proto také s obavami sleduji posun i těch tzv. duchovních lidí (a hlavně žen) k bezbřehému a často právě díky (nekvalitně, naivně a nezkušeně) vedeným konstelacím materialismu (omlouvanému právě zkušenostmi z konstelací), svým psaním a naznačováním chci varovat. Jsem jen posel špatných zpráv, nikoliv jejich příčina.

Pokud uspořádáte nějakou besedu na toto téma, se záměrem poděkovat za rozvíření diskuse pro celkové vylepšení jedné z mnoha západních terapií, a seriózně se snažit dopátrat a pojmenovat nebezpečí plynoucí z těch obvykle horkou jehlou a naivním postojem k tajemství poškozených lidských duší vedených běžných a za víkend nic neřešících (a navíc bez zpětné vazby) terapeutických seminářů, aby se situace, naznačené v mém blogu už neopakovaly (za což a především výchovu dalších lektorů by ručila nějaká profesní organizace), budu jen rád.

Vl. Marek