|
|
|||||||||||||||||||||
|
Ohlas
na seminář: K Manuele Erdody mám do jisté míry blízko skrze svou vlastní domácí "rodinnou konstelaci" :) Proto jsem se s upřímným zájmem, nadšením (i očekáváním) rozhodl zúčastnit jejího semináře. Dojmy mám však velmi podobné jako paní Nádvorníková. Na rozdíl od ní jsem však nevydržel absolvovat seminář celý, ale velmi brzy jsem byl donucen k "útěku" z něj ... Už před samotným zahájením mě trošku uzemnila atmosféra hlasité reprodukované hudby usilovně bušící v seminářové místnosti - hudby, která svým duchem, formou i energií evokovala spíše nevábné prostředí sklepních zakouřených klubů, diskoték a barů než místo, kde by se měl odehrávat seminář aspirující na vstup do hlubších a jemnějších dimenzí mysli a vědomí ... (samozřejmě nic proti dynamice jako takové ...) Příchodem Manuely tato ubíjející hudební kulisa ještě zesílila a nastalo nucené "veselení se", jakási mateřská škola pro dospělé. Skupinové běhání, skákání, vykřikování, tleskání, vynucené úsměvy a objímání se, vše na povel, bez nějaké přirozenosti a spontaneity. Většinu účastníků to zjevně bavilo ... Proč se k této minulé zkušenosti ještě vracím ... je tomu velmi nedávno kdy jsem se na Manuelu písemně obrátil (asi mi už od loňska trochu "otrnulo" a přece jen jsem věřil, že do těchto dimenzí trošku hlouběji vidí) a požádal ji o pohled a názor na mou osobní "rodinnou konstelaci" (která se k ní jistým způsobem vztahovala). Ponechávám stranou soukromé aspekty korespondence. Co však považuji za závažné pro celou oblast "rodinných konstelací", za jejichž exponentku se Manuela považuje, jsou momenty, kdy začala odhalovat svou základní "filozofii". Na mé úvahy a otázky o tom, zda člověk má nebo nemá neomezenou, absolutní svobodu za situace, kdy se stal součástí "vyššího celku" - rodiny a zda ona tedy popírá jakékoliv závazky a odpovědnost tímto směrem vycházející z určitého systému hodnot (jak vyplývalo z jejich předchozích odpovědí), reagovala velmi pozoruhodně. Sdělila, že ona sama je "svobodná duše", která je vedena "vyšším vědomím", že není ani učitelka ani konstelátorka a že nic jako vyšší nebo univerzální hodnoty, ani dobro a zlo neexistuje ... vše je jen hra naší mysli. Života by si měl podle ní člověk jen spontánně užívat a přijímat to co právě nabízí, jít nebo odejít kam chce a kdy chce pokud to tak právě cítí (rodina - nerodina). Pokud by toto byl obecný přístup metody rodinných/systemických konstelací, pak nás před ním s odpuštěním chraň pánbůh a všichni svatí ... Věřím ale, že Manuela tuto svou proklamaci nemohla myslet úplně vážně. Jinak by se tímto zjevně pasovala na exponentku čistokrevného konzumerismu, kde jedinou praktickou filozofií je "užívej si a vesel se ..." Tady bylo třeba položit jí pár vážných a zásadních otázek: Pokud tvrdí že je vedena "vyšším vědomím" (což je skvělé a obdivuhodné), pak je ovšem třeba připustit, že je osvícenou, realizovanou bytostí nejvyšších etických standardů - což vyplývá i z toho, že se (jak sama říká) nepovažuje za učitelku ani konstelátorku. Je pravda, že některé filozofické systémy říkají, že Vesmír sám o sobě existuje mimo kategorie dobra a zla, naše vlastní nejhlubší Vědomí je též "za" těmito páry protikladů. Ovšem to, co existuje mezi vědomím a vnější hranicí našeho těla, je VELMI závislé na dobrém a zlém, správném a nesprávném, harmonickém nebo disharmonickém. Neexistuje žádný filozofický nebo spirituální systém, který by toto neuznával - s jedinou vyjímkou již zmíněného konzumerismu. Proto je těžké uvěřit tomu, že by skutečně mohla myslet vážně své sdělení, že neexistují žádné "hodnoty". Pokud by tomu tak bylo, asi by se nezabývala konstelacemi - protože pokud by uvolnění a osvobození od energetických vazeb minulosti nemělo pro člověka žádnou hodnotu, konstelace by neměly samy o sobě žádný smysl ... A domnívat se, že nemáme žádnou hlubší odpovědnost za svou rodinu, své dítě, že to není realita a vazby, které v něčem (podstatně) determinují vlastní neomezenou svobodu, je též velmi odvážný názor. Vždyť kde jinde než právě v konstelacích se ukazuje a odhaluje jak rodinné vztahy, vztahy rodičů k dětem atd. hluboce ovlivňují celý následný život jedince. A sama asi dobře ví, že nevhodná a nevyhovující rodinná situace a vztahy v rodině přinášejí adekvátní důsledky pro všechny (často i vzdáleně) zúčastněné a zejména pro děti ... Vzbuzuje ve mně určité obavy (a opět - vnímám to i ve své bezprostřední blízkosti), že lidé ovlivnění podobnými přístupy a "filozofií", nemusejí řešit své vlastní reálné "konstelace" tak, jak je dobré, zdravé a přirozené. Na druhé straně je ale třeba poznamenat, že v oblasti Hellingerovských metod existuje i řada psychologů a odborníků, kteří pracují hluboce, zodpovědně, jsou hodnotově zaměřeni a fungují bez excesů a plytkostí, které jsem zmínil. Ivo Sedláček www.savita.cz • • • • • • • • • • • • • •
|
||||||||||||||||||||||
